O NÁDORECH

Všeobecné dělení nádorů dle nejnovější klasifikace a seznam klinických studií

Nádorová onemocnění

zdroj: linkos.cz

Nádory hlavy a krku C00-C14, C32-C45

Do nádorů hlavy a krku v oblasti ORL patří nádory horního dýchacího traktu, polykacích cest a slinných žláz, dále nádory vyrůstající z kůže, cév, nervů a dalších tkání. Vznik převážné většiny nádorů hlavy a krku souvisí s kouřením.

V této kapitole najdete další informace o tomto onemocnění, výskytu, diagnostice, léčbě a období po léčbě.

více informací o nádorech hlavy a krku

Nádory trávicí trubice (jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, konečník, řiť) (C15-21)

V této kapitole jsou zařazeny zhoubné nádory trávící trubice, jícnu, žaludku, tenkého střeva, tlustého střeva, konečníku (rekta) a řiti (anu) a řitního kanálu.

Nejčastěji se vyskytujícím nádorem trávící trubice je rakovina tlustého střeva a konečníku. Česká republika patří mezi země, kde se tento typ zhoubného bujení, odborným názvem kolorektální karcinom, vyskytuje mimořádně často. Ve výskytu těchto nádorů se zařazuje Česká republika v přepočtu na počet obyvatel na první místa na světě.

více informací o nádorech zažívacího traktu

Nádory jater a žlučníku (C22-24)

Nádory jater patří mezi vzácná onemocnění. Častěji se objevuje u mužů, kde je výskyt až dvojnásobný.

Kromě vlastního zhoubného onemocnění představují játra časté místo metastáz nejrůznějších zhoubných nádorů, například rakoviny plic, prsu, tlustého střeva a konečníku. Játra bývají postižena poměrně často vzhledem k tomu, že jimi protéká krev ze zažívacího traktu.

Kromě zánětů a kamenů, se ve žlučníku a žlučových cestách vyskytují i nádorová onemocnění. Zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest jsou poměrně vzácným nádorovým onemocněním. Ženy jimi bývají postiženy dvakrát častěji než muži.

V této části najdete informace o nádorech jater, žlučníku a žlučových cest, jejich výskytu, diagnostice, léčbě a období po léčbě. Autoři článků jsou mezi předními odborníky v léčbě této diagnózy. Dalšími informacemi jsou doporučení ČOS k léčbě, plné texty informačních brožur pro pacienty a jejich blízké a také odkazy na další informace na internetu.

více o nádorech játer a žlučníku

Nádory slinivky břišní (C25)

Většina nádorů slinivky vzniká v kanálcích, kudy prochází pankreatické šťávy. Tento typ nádoru se nazývá karcinom slinivky. Jen velmi zřídka vzniká nádor slinivky v buňkách, které produkují inzulín.

V této kapitole najdete informace o výskytu, prevenci, diagnostice, léčbě a období po léčbě zhoubných nádorů slinivky břišní. Autory článků jsou přední odborníci na léčbu této diagnózy. Dalšími informacemi jsou doporučení ČOS k léčbě, plné texty informačních brožur pro pacienty a jejich blízké a také odkazy na další informace na internetu.

více o nádorech slinivky

Zhoubné nádory průdušek, plic a pohrudnice (C33-34)

Zhoubné nádory plic a průdušek jsou nejčastější ze všech nádorů v oblasti dýchacích cest. Jedním z nejčastějších onemocnění plic zhoubným nádorem je bronchogenní karcinom. Maligní nádory plic se podle biologických vlastností a histologické skladby dělí na dvě skupiny: nádory malobuněčné a nemalobuněčné. Bronchogenní karcinom je nejčastější zhoubný nádor u českých mužů a čtvrtý nejčastější zhoubný nádor u žen.

více o nádorech plic 

Zhoubné nádory thymu (C37)

 

Thymus (brzlík) je orgán uložený za hrudní kostí v přední části mezihrudí. Když thymus splní svou funkci a je plně zastoupen mízními uzlinami a slezinou, dochází k jeho fysiologickému zániku cca kolem 12.-14. roku věku.

Thymomy jsou nádory z epiteliálních buněk thymu. Epiteliální nádory thymu, které ztrácí klasické rysy specifické pro jeho tkáň se označují jako karcinomy thymu. U nemocných je obvyklá dlouhá do přežití. Prognóza onemocnění závisí jak na histologickém typu, tak na klinickém stádiu nádoru.

Invazivní, tj. neopouzdřené a prorůstající thymomy a karcinomy thymu jsou relativně vzácné a představují pouze 1,5% ze všech zhoubných nádorů. Většina nemocných bývá ve věku 40-60 let, u obou pohlaví je výskyt stejně častý. Asi 30% nemocných je zcela bez příznaků, nádor bývá náhodně zachycen při prostém snímku plic.

více o nádorech thymu

Nádory srdce a osrdečníku (C38)

Primární nádory srdce (tzn. přímo ze srdce vyrůstající) jsou poměrně vzácné a v naprosté většině (více jak v 80%) se jedná o nezhoubné nádory, které jsou léčitelné. Z nich jsou nejčastější nádory vyrůstající z vazivové tkáně, tzv. myxomy.

Zhoubné primární nádory vyrůstající přímo ze srdeční tkáně (tzv. sarkomy) jsou naštěstí velmi vzácné a prakticky se nevyskytují u dětí. Nejčastěji postiženou skupinou jsou muži v druhé třetině života.

Zdaleka nejčastějším typem maligních nádorů srdce jsou tzv. sekundární zhoubné nádory. Do této skupiny zahrnujeme takové, jejichž primární (prvotní) ložisko je mimo srdeční tkáň a které se šíří do srdce buď přímým růstem z okolních tkání (plíce nebo mezihrudí), nebo jako metastázy.

V této části najdete informace o zhoubných nádorech srdce, jejich výskytu, diagnostice a léčbě. Článek je napsán odborníkem, který se denně zábývá léčbou pacientů s touto diagnózou.

více o nádorech srdce a osrdečníku

Nádory kostí, kloubů a chrupavky (C40-41)

Zhoubné nádory tedy tzv. maligní kostní nádory (někdy ne zcela správně nazývané „rakovina kostí“) lze rozdělit na dvě podskupiny.

Zhoubné nádory v kostech, které mají svůj původ v buňkách vyskytujících se v kosti se nazývají kostní sarkomy, jsou častější v mladším věku, hlavně u dětí a dospívajících a příčina jejich vzniku nám není známa.

Druhou skupinou zhoubných kostních nádorů častěji se vyskytující ve vyšším věku, jsou tzv. kostní metastázy vznikající zhoubným bujením nádorových buněk, které se v kosti běžně nevyskytují a jsou spojeny s výskytem nádorů jiné tkáně – nejčastěji pak prostaty, prsu, plic, ledvin, štítné žlázy či ženských pohlavních orgánů.

více o nádorech kostí a kloubů

Maligní melanom, spinaliom, bazaliom (C43-44,D03)

Na kůži vzniká velké množství různých druhů nádorů. Mnohé z nich jsou nezhoubné, působí pouze kosmetický problém a z toho důvodu je také odstraňujeme. Jako takzvanou rakovinou kůže obvykle chápeme zhoubný nádor. Zhoubné nádory kůže jsou nejčastějšími zhoubnými nádory vůbec. Obecně existují tři nejběžnější typy nádorů z buněk nejpovrchnější části kůže, takzvané pokožky. Patří sem bazaliom, spinaliom a melanom. Ostatní typy jsou velmi vzácné. Maligní melanom je nádor z pigmentových buněk. Je z vyjmenovaných tří nejméně častý, ale zároveň nejnebezpečnější.

více o nádorech kůže

Sarkomy měkkých tkání (C48-49)

Jde o celou skupinu zhoubných nádorů, které vznikají z pojivových tkání v nejrůznějších místech organismu, tedy v tkáni tukové, svalové, chrupavce či vazivu kdekoli po těle. Zvláštní skupinu tvoří sarkomy v dutině břišní a hrudní.

Sarkomy měkkých tkání (ve srovnání s karcinomy, které vznikají ze žlázových buněk, jako nejčastějšími druhy rakoviny různých orgánů) se vyskytují raritně a představují asi 0,7 % všech zhoubných nádorových onemocnění. Ročně je tento nádor zjištěn na území EU u 4-5 pacientů na 100 tisíc obyvatel. Za poslední dostupné 5leté období bylo v ČR diagnostikováno asi 420 případů ročně.

více o sarkomech

Nádory prsu (C50)

Zhoubný nádor prsu je nejčastějším onkologickým onemocněním u žen v České republice. Četnost výskytu rakoviny prsu v České republice neustále stoupá, snižuje se však mortalita (počet zemřelých). To znamená, že díky zavedení pravidelného vyšetření a pokročilejším metodám lečby umírá méně žen, trpících tímto onemocněním.

více o nádorech prsu

Gynekologické nádory (C51-54,C56-57)

Mezi gynekologické zhoubné nádory patří nádory děložního těla, vaječníků a děložního hrdla (čípku), které se vyskytují nejčastěji. Dalšími zhoubnými onemocněními s nižším nebo vzácným výskytem jsou nádory vejcovodů, nádory vulvy, pochvy a Gestační trofoblastická nemoc, která vzniká vždy v souvislosti s těhotenstvím.

více o gynekologických nádorech

Zhoubné nádory mužského pohlavního ústrojí (C60-C62)

Mezi zhoubné nádory mužského pohlavního ústrojí patří zhoubné nádory prostaty, varlat a penisu (pyje).

Zhoubný nádor prostaty (žlázy předstojné) se obvykle vyvíjí v periferní zóně prostaty. Jednou z příčin vzniku, je „nerovnováha“ mužského pohlavního hormonu testosteronu, který se tvoří ve varlatech. Karcinom prostaty je druhým nejčastějším onkologickým onemocnění mužů u nás a jeho výskyt roste. Incidence karcinomu prostaty vzrůstá s věkem, nejčastěji se vyskytuje po „padesátce“.

Nádor varlete vzniká při abnormálním dělení a zrání zárodečných buněk ve varleti. Zhoubné nádory varlat (testikulární nádory) představují asi 1% všech zhoubných nádorů u mužů a jsou u nás nejčastějším nádorovým onemocněním mužů ve věkové kategorii 20 až 40 let.

Nádor penisu je v ČR relativně vzácný zhoubný nádor. Jeho výskyt v poslední době stoupá. Nádory penisu postihují převážně muže nad 40 let. Ve velké většině případů se jedná o kožní, dlaždicobuněčný, rakovinový nádor (spinocelulární karcinom) vyrůstající z kůže penisu.

více o nádorech mužského pohlavního ústrojí 

Nádory ledviny a močového měchýře (C64,C67)

Ledvinu postihuje několik druhů zhoubného bujení. Nejčastějším nádorem je ale adenokarcinom ledviny u dospělých. Tvoří 86 % všech zhoubných nádorů ledvinného parenchymu. Adenokarcinom ledviny může být různé velikosti, od velikosti třešně až po obrovské nepravidelné masy vážící několik kilogramů.

Rakovina močového měchýře je nejčastějším nádorem močového ústrojí. V České republice jsou 6. nejčastějším nádorem u mužů a 13. u žen. Nejčastějšími nádory v močovém měchýři jsou nádory vycházející z urotelu. Tvarově mívají nejčastěji charakter papilárních nádorů, tedy výrůstků vyklenujících se do dutiny MM.

více o nádorech ledviny a močovyho měchýře

Nádory mozku a CNS (C70-72)

Nádory mozku a míchy, souhrnně centrálního nervového systému (CNS) mají určité zvláštnosti. Mozek je centrum, které řídí všechny pochody v našem těle, umožňuje nám vnímat okolní vjemy, reagovat na ně, chodit, myslet, mluvit atd. Právě pro svou důležitost je chráněn jednak kostěnou schránkou – lebkou. Mícha je pak chráněna páteří a také hematoencephalickou barierou, což je zjednodušeně řečeno ochranná bariera tvořená buňkami, která brání průniku škodlivých látek do mozku. Tyto výhody mají však svá negativa při růstu nádoru, což dělá nádory CNS poněkud odlišnými od ostatních.

Uvnitř lebky může dojít k tvorbě různých typů nádorů. Podle místa vzniku je dělíme na: intracerebrální (nitromozkové) a extracerebrální. Jako intracerebrální nádor označujeme takový, který vzniká v mozkové tkáni. Extracerebrální tumor vzniká v jiné tkáni uvnitř lebky, nachází se tedy vně mozkové tkáně. Na mozek ovšem může tlačit a působit potíže. Intracerebrální tumory se vyskytují statisticky častěji než tumory extracerebrální.

Primární nádory mozku představují cca 1-2% všech zhoubných nádorů. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku cca 700 lidí, s mírnou převahou u mužů. Výskyt tohoto onemocnění je častější pro dvě věkové skupiny – děti do 5 let a dospělé po 60. roku věku.

V této části najdete také další informace o nádorech mozku, jejich výskytu, diagnostice, léčbě a období po léčbě.

více o nádorech mozku a CNS

Nádory štítné žlázy (C73)

Štítná žláza patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí. Je uložena na přední straně krku před štítnou chrupavkou. Hormony štítné žlázy se podílejí na řízení velkého množství biochemických a fyziologických procesů. Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se s incidencí 36-60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5 – 1%. Přesto patří u mladších lidí (ve věku do 45 let) mezi 5 nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (např. stavy po ozařování krku, větší je jejich výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám apod.), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jódu a hormonální vlivy.

více o nádorech štítné žlázy

Lymfomy (C81-85)

Lymfom je obecné označení pro nádorové onemocnění lymfatického systému. Jako lymfomy se označují nádory, které pocházejí z jednoho druhu bílých krvinek, nazývaného lymfocyty. Všechny lymfocyty v lidském těle tvoří spolu s mízními uzlinami a ostrůvky lymfocytů prakticky ve všech orgánech lymfatickou tkáň. Do tohoto systému počítáme ještě slezinu a orgány, kde lymfocyty vznikají a dozrávají – kostní dřeň a thymus (brzlík).

Základní členění rozděluje lymfomy na Hodgkinské a non-(ne)-Hodgkinské. Buňky lymfatického systému se nekontrolovaně množí – postižená uzlina nebo skupiny uzlin se začnou zvětšovat a přestávají sloužit organizmu jako celku a ztrácejí své původní funkce. Protože je lymfatická tkáň přítomna v celém těle, může nemoc postihnout i jiné orgány mimo uzliny.

V této části najdete informace o maligních lymfomech u dospělých, dospívajících a dětí.

více o lymfómech

Myelom (C90)

Mnohočetný myelom je nádorová choroba, která vzniká z jednoho druhu bílých krvinek, které se nazývají plazmatické buňky. Nádorově změněné plazmatické buňky se nazývají buňky myelomové. Plazmatické buňky za normálních okolností sídlí v kostní dřeni, takže i toto onemocnění postihuje kostní dřeň a okolní kosti.

V následující kapitole najdete informace o tomto onemocnění, výskytu, diagnostice, léčbě a období po léčbě. Autorem článku je přední odborník na léčbu této diagnózy. Dalšími informacemi jsou pak doporučení ČOS k léčbě a také odkazy na další internetové zdroje.

 více o mnohopočetném myelomu

Leukémie (C91-C95)

Leukémie není jedním onemocněním. Jde o skupinu nemocí s různou prognózou, které se projevují poruchou funkce kostní dřeně a krve. V podstatě jde o zhoubný nádor (někdy se nepříliš přesně uvádí, že jde o rakovinu) bílých krvinek, tedy jedné ze složek imunitního systému člověka. Mluvíme o 4 hlavních typech leukemií: Akutní myeloidní leukemie (AML), Chronická myeloidní leukemie (CML), Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) a Chronická lymfatická leukemie (CLL).

V této kapitole najdete informace o leukémii u dospělých, ale i o leukémii v dětském věku. Články obsahují informace o výskytu, diagnostice, léčbě a období po léčbě leukemie. Odborné články jsou napsány předními lékaři, kteří tuto nemoc léčí. Dalšími informacemi jsou plné texty informačních brožur pro pacienty a jejich blízké, odkazy na další informace na internetu a aktuální články.

více o leukémii

Myelodysplastický syndrom

Skupina onemocnění charakterizovaná abnormální diferenciací krvetvorných buněk – nevytvářejí se „normální“ krvinky. To vede k poklesu počtu červených krvinek (anemie), bílých krvinek (se sníženou obranyschopností organismu) i krevních destiček v periferní krvi. Onemocnění může vyústit i v akutní myeloidní leukemii.

více o syndromu

Myeloproliferativní onemocnění

Skupinu myeloproliferativních chorob tvoří několik navzájem neostře ohraničených jednotek. Těmi hlavními jsou: pravá polycytemie, esenciální (primární) trombocytémie, primární myelofibróza, chronická myeloidní leukemie a velmi vzácné primární eozinofilie.

Slovo myeloproliferativní znamená, že kostní dřeň proliferuje, nadměrně se zde tvoří krevní buňky.

U těchto nemocí se předpokládá, že vznikají poruchou na úrovni kmenové krvetvorné buňky v kostní dřeni (buňka, z níž se tvoří všechny buňky kostní dřeně a díky níž se kostní dřeň obnovuje). Právě výsledkem této změny je nadměrná tvorba buněk myeloidní krevní řady (zahrnuje tvorbu bílých krvinek – granulocytů, červených krvinek a krevních destiček). U pravé polycytemie pak především červených krvinek, u esenciální trombocytémie především krevních destiček, u primární myelofibrózy také především krevních destiček a dále vaziva v kostní dřeni a u chronické myeloidní leukemie především skupiny bílých krvinek, takzvaných granulocytů.

V této kapitole se budeme věnovat především pravé polycytémii, esenciální trombocytémii a primární myelofibróze. Chronická myeloidní leukemie je uvedena v kapitole o leukemiích.

více o myeloproliferativním onemocnění

Nádory neznámého původu

Nádorové onemocnění je označeno jako nádor neznámého původu (neznámého origa) v případě, že jsou v těle pacienta prokázány nádorové buňky a ani podrobným vyšetřením se nepodaří zjistit, kde v těle původně vznikly. Obvykle se jedná o metastázy a není prokázán primární nádor, ze kterého se vytvořily. Primární nádor může být velmi malý a může tak uniknout všem vyšetřovacím metodám. Metastázy mohou být mnohonásobně větší než původní zhoubný novotvar. Nejčastěji jsou takovéto metastázy zjištěny v játrech, plicích, kostech nebo v lymfatických uzlinách, mohou však objevit kdekoliv v těle.

Malé nádory unikající diagnostickým metodám, které mají velkou tendenci k metastazování, často vznikají v plicích, prsní žláze, prostatě, tlustém střevu nebo ledvinách.

Nádory neznámého původu tvoří 2-5% všech nádorových onemocnění. Toto procento se postupně snižuje s rozvojem a lepší dostupností moderních vyšetřovacích metod, které v současnosti pomohou objasnit původ u více nádorů než dříve.

více o nádorech neznámého původu

Nádory v oblasti oka

V oblasti oka rozlišujeme zhoubné nádory nitrooční, mezi které řadíme retinoblastom a melanom a zhoubné nádory  očnice, víček a slzné žlázy, kde se objevuje melanom, rabdomyosarcom, bazaliom, spinaliom, cylindrom a maligní smíšený nádor.

Informace o výskytu, příznacích, diagnostice a léčbě se dozvíte v této části, především pak v článku odborníka na zhoubné nádory v oblasti oka.

více o nádorech v oblasti oka

Neuroendokrinní nádory (karcinoidy)

Neuroendokrinní nádory vznikají nekontrolovaným dělením tzv. neuroendokrinních buněk. Nejčastěji se vyskytují v trávicím traktu nebo v plicích.

Neuroendokrinní nádory patří ke vzácnějším nádorům. Nemáme přesné údaje o jejich počtech, protože některé z těchto nádorů mohou růst velmi pomalu a nemusí během života působit výrazné potíže. Incidenci proto odhadujeme jen asi na 2-3 případy na 100 000 obyvatel.

více o neuroendokrinních nádorech 

Sdílej